Jak moc ovlivňuje předvolební dění, konkrétně předvolební výzkumy chování voliče? Častá otázka většiny občanů. Někteří zastávají názor, že jednotlivé předvolební průzkumy mohou manipulovat s hlasy občanů, nebo že chtějí „přilepšit“ jedné ze stran. O tom ale předvolební průzkumy nejsou. Je to velice důležitý prvek demokratické společnosti. Dá se říct, že se dají brát spíš jako taková „kontrolka“ pro jednotlivé strany, aby věděli, jak na tom v daný moment jsou, popřípadě jestli je jejich předvolební kampaň dostatečně dobrá pro získání hlasů nových nebo nerozhodnutých voličů. Také si mohl každý, který se aspoň trochu zajímá o volební dění, všimnout, že grafy nikdy stoprocentně neodpovídají skutečnosti, často se dokonce netrefí skoro vůbec. Cílem tohoto článku proto bude porovnat předvolební průzkumy s konečnými výsledky ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025. Poté udělám hloubkovou analýzu jejich přesnosti, podám fakta a otázky k zamyšlení o významu a dopadu na voliče, média a samotné politické strany. Na konci článku se budu věnovat i povolebnímu dění, konkrétněji tomu, jak se volební realita promítla do veřejné debaty, ať už mezi voliči nebo v médiích.
Pojďme si teď ještě na začátek více do hloubky objasnit proč máme, jako správná demokratická společnost, předvolební průzkumy. Významnou funkcí předvolebních průzkumů je odrážení aktuální nálady ve společnosti. Mohou také ale voličům nastínit předvolební situaci, často pak „pomáhají“ při jejich výběru. Ten, když si volí mezi dvěma stranami, pravděpodobně vybírá tu s více hlasy, aby jeho hlas nebyl „zbytečný“. Krásným příkladem je právě naše česká společnost, kdy se většina voličů rozhodovala právě jen mezi prvními dvěma stranami s nezanedbatelným náskokem oproti ostatním, protože by vlastně jinak jejich hlas „ani neměl smysl“. Toto myšlení ale bohužel nenahrává malým stranám, které nesoutěží o výhru ve volbách, ale spíše o větší mediální sledovanost, potažmo o lepší viditelnost a výsledek v dalších volbách. Už dříve jsem zmínila, že předvolební průzkumy mohou pomáhat politickým stranám při vytváření nebo i ověření strategie. Je tady ale ještě další důležitý článek, který konkrétně v předvolebním období hraje možná i tu nejdůležitější roli. A to jsou média. Ta se často chytnou každé maličkosti, například nepatrné procentuální změny u některých stran, která by v normálním případě byla zcela zanedbatelná. Často se totiž může jednat jen o statistickou chybu. Nikdy bychom neměli procenta v grafech předvolebních průzkumů brát jako fakt, ale spíše jen jako orientační výpočty. Statistická chyba se sice odvíjí od velikosti stran, ale běžně může být okolo 2 %. Právě díky médiím a jejich poutavým nadpisům si pak voliči mohou myslet, že průzkumy jsou upravené nebo „politicky ovlivněné“. To z dlouhodobého hlediska snižuje důvěru veřejnosti nejen v samotné průzkumy, ale obecně v demokratický proces. Tohoto fenoménu se pak mohou opět chytit média a prezentovat jako realitu tezi, že česká společnost již nevěří v demokratický proces. Ideální chvíle pro jednu ze soupeřících stran vnést do programu myšlenku posílení demokratické společnosti. Tím jsme si jasně ukázali, že nejen předvolební období je nekonečný koloběh mezi politiky, jejich stranami a médii. Voliči jsou pak spíše jen tichými pozorovateli a je jen na nich, jak moc se nechají tímto moderním přístupem ovlivnit.
Základní informace a přístupy k předvolebním průzkumům už jsme si naznačili v prvním odstavci. Pojďme si říct něco o vytváření takových výzkumů a o typických problémech, fenoménech a pojmech, které jsou s průzkumy spjaté. Nastíníme si i ty nejzásadnější rozdíly mezi jednotlivými agenturami zabývající se předvolebními průzkumy. Následně si jen lehce shrneme historii průzkumů v ČR.
Kde tedy berou agentury data? Pravdou je, že každá má svůj vlastní přístup. Obecně ale platí, že ideálním vzorkem pro vyvozování závěrů je okolo 1 tisíce respondentů. Je to ideální číslo, kde nehrozí až moc velká statistická chyba, ale zároveň mohou být výsledky vcelku dobrým odrazem reality. Začnu agenturou Median, která jako formu dotazování volí osobní, telefonické a online dotazníky. Výběr pak provádí i v náhodně vybraných oblastech ČR. Agentura STEM je na tom hodně podobně, zvolenými formami jsou online dotazníky a telefonické rozhovory. To stejné i agentura KANTAR, kteří zvolili stejnou strategii jako STEM. Pokud se podíváme na webové stránky všech tří výše zmíněných agentur, najdeme zde slovní spojení „kvótní výběr“. Pojďme si vysvětlit, co si pod tímto pojmem představit. Jedná se o způsob výběru respondentů, který se co nejvěrněji snaží napodobit skutečné složení celé populace. Na tento proces jsou právě potřeba tzv. „kvóty“, neboli důležité charakteristiky populace. Tyto kvóty pak většinou odpovídají údajům ze sčítání lidu nebo z jiných oficiálně a volně dohledatelných statistik. Cílem je pak tedy zajistit, aby výsledky co nejlépe odrážely skutečné složení populace. Jako každá metoda, i tato s sebou nese své úskalí. Na jednu stranu je to levný a rychlý způsob pravděpodobnostního výběru, dokáže nám zajistit zastoupení všech skupin obyvatelstva s volebním právem. Na stranu druhou zde není zcela možné spočítat statistickou chybu a hrozí zde nepatrné riziko zkreslení. Ne každá populační skupina se totiž průzkumu chce zúčastnit stejně jako jiná skupina. Taky je zde riziko, že respondenti nebudou odpovídat podle pravdy, ale to už je faktor, který nelze ovlivnit. Někdy se můžeme setkat i s pojmem „pravděpodobnostní (náhodný) výběr“. To už je o něco přesnější metoda, principem totiž je, že každý občan má stejnou šanci na to, být vybrán. Co s touto přesnější metodou ale přichází je větší časová i finanční náročnost. Očekávánou novinkou v posledních letech jsou tzv. „online panely“. To jsou dotazníky vyplňované prostřednictvím internetu. Zde je velká výhoda hlavně časové flexibility, nevýhoda pak, že ne každá populační skupina má stejný přístup k internetu a chuť se na takovém dotazníku podílet. Online dotazování se pak často kombinuje s dotazováním telefonickým. Kdybychom se ještě vrátili k určité nepřesnosti předvolebních výzkumů, přesuneme se tím krásně k již slíbeným pojmům.
Jako vše, i předvolební průzkumy mají své právní úpravy, kterými se musí řídit. Jedním z nejzásadnějších je právě časové omezení uveřejňování průzkumů. 3 dny před volbami již žádný předvolební průzkum nesmí být uveřejněný, což znamená, že správně bychom měli zkoumat graf posledního výzkumu 4 dny před volbami. Pak rozhodnutí záleží už jen na voličích. Občané, kteří mohou volit, ale občas politickým stranám pěkně zavařují, krásným příkladem jsou tzv. nerozhodnutí voliči. S těmi se ale musí počítat i v průzkumech, které přesně vypočítávají i situaci, kdy jim volič řekne, že se rozhoduje mezi stranami, anebo že si ještě není stoprocentně jistý, že k volbám půjde. V takovém případě se hodnoty musí rozdělovat např. mezi strany.
Za nerozhodnutého voliče považujeme občana, který sice má v plánu jít k volbám, jen si není jistý, jaké straně dá šanci svým vhozeným hlasem. Nerozhodnutých voličů ještě pár dní před volbami není rozhodně málo a mohou v některých případech mohou mít poměrně velký vliv na konečný výsledek. Proč se ještě dost velká část voličů před volbami identifikuje jako tzv. nerozhodnutý volič? Odpovědí je několik, ale jsou vcelku logické. Jednou z možností je nízká míra politické identifikace, s tím související vysoká míra politického odcizení. Volič může být také zklamaný z výsledku svého hlasu v minulých volbách, ale nemá jinou alternativu, pro kterou by chtěl hodit svůj hlas. Pro některé voliče může být také matoucí podobnost programů, kdy vlastně nedokáže ani rozeznat rozdíly mezi konkrétními stranami.
Média mohou být také základním problémem a zmatkem v hlavě nerozhodnutého voliče. Konečné rozhodnutí může volič udělat až na základě posledních debat, televizních vystoupení, příspěvků na sociálních sítích a v tom nejhorším případě se může rozhodnout pro stranu A až na základě mediální kauzy strany B. Někteří nerozhodnutí voliči ale přemýšlí i trochu víc takticky. Takoví totiž čekají až na ten úplně poslední zveřejněný průzkum a až podle těchto výsledků mají rozhodnuto. Nechtějí totiž „promarnit svůj hlas“. S tím je spjatý efekt „posledního týdne“. V tomto případě čeká volič až na jakákoliv poslední vystoupení a někdy i na základě sympatií udělají své finální rozhodnutí. Další tendencí, kterou mohou mít někteří voliči, je prezentovat se jako volič nějaké strany jen proto, aby byl jeho názor společensky přijatelnější. Pokud některý občan tiše podporuje stranu, která je právě například kvůli médiím „společensky nepřijatelná“, pak třeba i pro svůj klid, zvolí občan strategii odpovědi té „politicky přijatelnější“ strany. Samozřejmě i tato tendence může trochu zamíchat s procenty v předvolebních průzkumech. Zde bychom si mohli klást otázku, do jaké míry je v české společnosti potřeba skrývat svůj politický názor a jak může reagovat okolí při informaci, že jeho přítel nebo rodinný příslušník volí „společensky nepřijatelnou“ stranu?
Mezi další tendence můžeme řadit i fakt, že se volič přidá ke straně, která má vítězství nejpravděpodobnější, jen aby nebyl na straně poražených. Nebo si také může volič vyselektovat jen 2 strany, které mají největší šance na výhru a následně hodit hlas straně, která je mu z těchto dvou politicky bližší nebo prostě jen sympatičtější. Myslím si, že tato poslední tendence byla taktikou velké části českých voličů právě v těchto volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Pojďme si jen v rámci kontextu připomenout historii voleb do Poslanecké sněmovny.
Možný „Efekt posledního týdne“ jsme mohli zaznamenat ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013. Zde byla jasně favorizovaná Česká strana sociálně demokratická. Ta sice koneckonců vyhrála s dvaceti procenty, co bylo ale překvapující byl výsledek ANO 2011. Navzdory tomu, že volby v roce 2013 byli jejich první, dokázali získat více jak 18,5 %. To byl překvapující výsledek, jelikož právě předvolební průzkumy ještě pár dní před volbami zveřejňovaly trochu jiné výsledky. Právě proto je zde možný již zmiňovaný efekt posledního týdne. Nepřesnost předvolebních průzkumů kvůli několika faktorům pak můžeme zkoumat i ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Sice doopravdy vyhrála strana ANO 2011, jen s ještě větším náskokem, než který byl očekáván. Díky těmto případům můžeme jasně vidět, že předpovídat výsledky voleb v prostředí s velkou skupinou nerozhodnutých voličů spojené s proměnlivými náladami ve společnosti může být opravdu těžkým úkolem.
V následující části bych ráda udělala krátký přehled grafů, které zveřejňovaly jednotlivé agentury o výsledcích voleb na základě průzkumů. Je nutné hned ze začátku říct, že tak přesvědčivou výhru hnutí ANO 2011 nečekala žádná ze zmiňovaných agentur ve svých předvolebních průzkumech. Pojďme si udělat rychlé srovnání agentur Median, STEM, Kantar. S těmi už jsme se v článku detailněji seznámili výše. Vždy jsme začínali s agenturou Median a ani teď tomu nebude výjimkou. Ta právě u hnutí ANO 2011 zaznamenávala rostoucí tendenci v červenci a srpnu, kdy předpovídala 32 % a 33 %. To se dokonce i dost blíží reálnému dosaženému výsledku. V září tomu ale bylo trochu jinak. Předpověď hnutí ANO 2011 klesla na 30,5 %. Naopak se preference zvedaly koalici SPOLU, od července zaznamenala agentura nárůst o 2 procenta. Co se týče stran jako SPD, STAN anebo Piráti, zde se to celé 3 měsíce pohybovalo kolem podobných čísel. U SPD konkrétně 13 procent, u STANu 10 % a u Pirátů byly preference pod deseti procenty. Nárůst jsme pak mohli zaznamenat až v posledním vydaném průzkumu v pondělí 29. září, kdy Pirátům dle agentury Median mělo padnout 10 % platných hlasů.
Pojďme se přesunout na agenturu STEM. Zde hnutí ANO 2011 vycházel pozitivní výsledek na konci července, kde agentura zaznamenala 32,9 %. Od té doby se procenta v těchto konkrétních předvolebních průzkumech jen snižovala, padla zde dokonce i předpověď 29,3 % v posledním možném průzkumu. Nutno dodat, že i koalici SPOLU nepatrně procento zmizelo dle agentury STEM. Naopak dle předvolebních průzkumů mělo posílit SPD na téměř 13,5 %. V srpnu i září agentura počítala i s Motoristy, ti se ale podle průzkumů nacházeli vždy těsně okolo hraničních pěti procent. Pokud bychom se přesunuli zpět ke stranám SPD a STAN, jsme opět u podobných čísel jako v předchozí agentuře Median. Naopak STAČILO! mělo v jednom z průzkumu agentury STEM dokonce 7,2 %. To bohužel od konečného výsledku mělo daleko, tomu bych se ale chtěla věnovat později. Ráda bych shrnula možné důvody a dopady tohoto výsledku doprovázeného zklamáním. Teď zpátky k agenturám a procentům.
Poslední z trojice agentur je Kantar. Zde nám bohužel chybí data za měsíc červenec, takže je s dovolením nahradím daty nasbíranými k 28.6.2025. Agentura Kantar musela být favoritem pro hnutí ANO 2011. Podle jejich průzkumů totiž hnutí ANO 2011 mělo po celou dobu krásných 33 %. Dá se tedy říct, že co se týče konkrétně hnutí ANO 2011, nejblíže k pravdě z již zmíněných agentur byla právě agentura Kantar. U koalice SPOLU už to ale tak šťastná procenta v tomto případě nebyla. Zde jsme spíš mohli zaznamenat lehký pokles, ne ovšem nijak razantní a rozhodující. Zvláštností je, že agentura Kantar nepočítala s tak dobrým výsledkem SPD, naopak spíše upřednostňovala STAN, u kterých procenta rostla až na 13 %. Ještě na konci června podle předvolebního průzkumu agentura očekávala remízu mezi STAN a SPD a to 11,5 %. Podobně jako u agentury Median, preference Pirátů nepřekročily 10 % ani v posledním předvolebním měsíci, v září. V srpnu a září se v grafu objevili i Motoristé sobě, maximálně ale z 6 procenty.
V neposlední řadě bych k této trojici přidala ještě jednu, dosud nezmíněnou, agenturu. Jedná se o agenturu Ipsos. Hlavním důvodem je fakt, že jako jediná z již zmiňovaných agentur v jednu chvíli přisuzovala hnutí ANO 2011 dokonce víc procent hlasů, než dokonce získali. K 1.7. 2025 hnutí ANO 2011 bylo přisuzováno dle předvolebních průzkumů neuvěřitelných 35,1 %. Odpočiňme si teď na chvíli od procent, předvolebních grafů a výpočtů a pojďme se přesunout spíše ke konkrétním faktům a výsledkům sněmovních voleb 2025.
Pro někoho byly výsledky zklamáním, pro někoho výhrou. Jasné ale je, že účast na těchto sněmovních volbách byla překvapivá. Přesněji řečeno 68,95 %. Pro lepší představu, účast byla oproti předchozím sněmovním volbám v roce 2021 o 3 procenta vyšší. Vyvstává zde několik otázek. Co stojí za tak vysokou účastí? Nespokojenost s vládou Petra Fialy? Dobře zpracovaná marketingová kampaň hnutí ANO 2011, která zajistila skvělou mobilizaci? Na některé z otázek si můžeme velice jednoduše a rychle odpovědět. Určitě většina z vás někdy zaslechla výrok, že vláda koalice SPOLU, přesněji „vláda Petra Fialy“ byla tak neuspokojivá, že lidé chtěli změnu. Ano, z jisté části to určitě být pravda může. Z části další to ale vyvrací tak politicky neoblíbená čísla. Na procenta vyhrál Andrej Babiš přesvědčivě, zde není pochyb. V roce 2021 měl ve volbách okolo 27 procent. Vítězná koalice SPOLU měla o něco málo víc, konkrétně 27,79 %. Výsledek byl opravdu těsný a lišil se jen o necelých 50 tisíc hlasů. Ve volbách letošních nasbíral Andrej Babiš o půl milionu hlasů více, to je slušný počet a možná i výsledek již zmíněné dobré mobilizace voličů spojené s dobře vyřešenou marketingovou stránkou strany. Teď ale k té největší záhadě a také k vyvrácení některých výroků. Procentuálně měla koalice SPOLU v letošních volbách o nějaké 4 procenta méně. Člověk by si řekl, že jim musela vážně odejít celkem slušná část voličské základny. Opak je ale pravdou. Letos totiž získali jen o přibližně 150 tisíc hlasů méně. Samozřejmě to není žádné nezanedbatelné číslo, spíš jen pro představu. V oblasti procent je vždy důležité zkontrolovat i přesný číselný výsledek. Procenta někdy mohou více zkreslit skutečnost.
Pojďme se teď zaměřit na výsledky překvapivé. Zde bych zmínila 3 politické subjekty. Piráti, STAČILO! a Motoristé sobě. U všech třech můžeme pozorovat jakousi formu překvapení ať už v dobrém, ale také spíše ve špatném slova smyslu. Vezmeme to hezky popořádku a začneme Piráty. Ti měli ve všech předvolebních průzkumech okolo deseti procent. Bohužel tohoto dvojciferného čísla se jim nepodařilo dosáhnout. Ve volbách získali pouhých 8,97 % hlasů. Co za tím přesně může stát? Je samozřejmé, že přesnou odpověď znát nemůžeme, tím pádem nám zbývají jen domněnky. V letošních volbách se u spousty voličů objevoval již zmíněný efekt „budu volit menší zlo“, „svůj hlas dám straně se šancí na výhru, jinak můj hlas vlastně propadne“. Na tomto fenoménu mohli Piráti určitě něco ztratit. Všem bylo jasné, že šance na výhru zde v tomto případě není. I přes velké investice do předvolební kampaně na sociálních sítích, ani přes snahu jakýchsi setkání s občany v rámci společné debaty, se nepovedla naplnit ani ta hranice deseti procent. Abychom si to dokázali lépe představit, Piráti získali okolo půl milionu hlasů. Skvělým nápadem pro strategii bylo i větší prosazování žen v politice, konkrétně na vyšší posty. I tak si myslím, že zde nebylo nic tak na voliče působivého, aby hlas hodil právě jim. Je jasné, že největší skupinou Pirátů jsou právě ti mladší, cílem Pirátů i v nějakém slova smyslu je přiblížit a zaujmout co nejvíce mladší generaci voličů. Toho jsme si ostatně mohli všimnout právě i na předvolební kampani, kde bylo hodně probíraným tématem například dostupné bydlení.
Ráda bych navázala na hnutí STAČILO!, které oproti Pirátům zažilo zklamání, troufám si říct stokrát horší. I přes veškeré snahy Kateřiny Konečné, spojení se SOCDEM se nepovedlo překonat ani minimální hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny. STAČILO! tak skončilo s pouhými 4,3 %. Většina z nás tento výsledek asi nečekala. S tím nepočítaly ani již zmíněné předvolební průzkumy. Agentura Median dokonce ještě v posledním průzkumu předpovídala výsledek STAČILO! razantně vyšší, celých 7 %. I tady může být několik důvodů k neúspěchu. Ano, voliči mohli být nespokojeni s vládou Petra Fialy, v tomto případě ale spíše do obálky dali volební lístek hnutí ANO 2011. To, že byli nespokojeni poslední 4 roky hned totiž nemusí nutně znamenat touhu po změně systému, kterou nabízelo hnutí STAČILO!. Je jasné že zde byla předvolební kampaň mířena spíše na starší obyvatelstvo. Dá se říct, že mladé voliče ani neměli chuť moc oslovovat, což se výrazně projevilo na jejich viditelnosti třeba právě na sociálních sítích. Troufám si ale říct, že v oslovení lidí například v důchodovém věku je na plné čáře předehnalo SPD s jejich jarmarky a levnými potravinami. Zde už STAČILO! muselo mít velký problém k tomu, aby tuto akci trumfli. Někteří třeba nechtěli hodit hlas právě hnutí STAČILO! kvůli neznalosti dalších menších stran. To si ale myslím, že tvoří naprosté minimum voličů, jelikož Kateřina Konečná ostatní malé strany v hnutí prakticky převálcovala a moc prostoru jim v médiích nedávala. Z mého pohledu byla chyba pro SOCDEM navázat tuto spolupráci s hnutím STAČILO! před volbami. Ano rozumím, doufali, že by se takto do Poslanecké sněmovny mohli dostat. To se ale bohužel nepovedlo a z mého pohledu to teď na SOCDEM nemůže házet úplně nejlepší světlo. To jsou ale pouze mé domněnky, které nejsou nikterak více podložené. Radost teď ale musí zažívat právě Motoristé sobě. Nemusí se radovat ani tak z jejich stranického výsledku, jako spíše z nabídky Andreje Babiše. I tak většina agentur nepočítala s takovým pozitivním výsledkem. Motoristé sobě dokázali získat 6,77 % hlasů. Což je opět pro lepší představu okolo 380 tisíc hlasů. Tento pozitivní výsledek za sebou může skrývat několik důvodů. Jedním z nich může být třeba fenomén novosti, kdy lidé chtěli zkusit něco nového, co tady ještě nijak výrazněji nebylo. Opět zmíním voliče, kteří například nebyli spokojeni s vládnoucí koalicí poslední 4 roky, ale zároveň svůj hlas nechtěli házet z určitých důvodů Andreji Babišovi. Části voličů se také mohl líbit ten „normální“ pohled na politiku od „normálních občanů“. Zapůsobit také rozhodně mohlo jejich heslo, kde odkazovali na to, že by ohlídali pana Babiše. Zároveň ale úplně zavrhli koalici SPOLU. Toto rozhodně mohlo imponovat právě již zmíněným občanům, kteří nechtěli svůj hlas hodit konkrétně hnutí ANO 2011. Sice méně, ale přece mohlo pomoci i sebevědomé vystupování pana Macinky v předvolebních debatách. Celková image těch „normálních občanů“ a velký důraz na příspěvky na sociálních sítích byly dle mého důvody tak pozitivního výsledku pro Motoristy sobě.
Za zmínku stojí také SPD, jelikož zde taky můžeme registrovat nějakou formu zklamání. V posledních předvolebních průzkumech jim bylo přisuzováno i 13 %. Výsledek se ale celkem razantně lišil. SPD dokázalo nasbírat 7,78 % hlasů, což je opět pro lepší představu okolo 437 tisíc hlasů. V předvolební kampani SPD byl hlavně kladen důraz na bezpečnější Česko bez imigrantů, na vystoupení z NATO anebo EU. Hlavně pak konkrétně na referendum, kde by mohli přímo občané rozhodnout o budoucnosti ČR v EU. Jejich jedinečná kampaň ale spíše spočívala právě v oblasti imigrace a bezpečného Česka. Velkou akcí pak byly i jarmarky, o kterých jsem psala výše. Zde nám pak je jasné, že své síly soustředily opět na starší část českého obyvatelstva.
To, jak velký dopad mají předvolební průzkumy na občany je otázka, na kterou se nedá přesně odpovědět. Z mého pohledu dřív asi hrály průzkumy větší roli, byla to jen jedna z mála možností, jak se dozvědět ať už z pohledu stran, tak i z pohledu voličů, jak na tom strana je, popřípadě koho ve volbách podpořit. Dnes tohle, většinově pro mladší voliče, zastupují sociální sítě. Zde je ale riskantní, že právě tyto sociální sítě nás pak na základě algoritmů mohou lehce přesvědčit o naší pravdě. Z hlediska objektivnosti je pak i do současnosti mnohem lepší sledovat tyto předvolební průzkumy a veřejná média. Naopak z hlediska jednoduchého získání celkem konkrétních informací jsou pak lepší sociální sítě, kde se vše dozvíme rychle a stručně. To ale také není vždy výhodné, o tom ale někdy příště. Abych se vrátila k otázce položené na začátku tohoto odstavce, ano předvolební průzkumy mají dopad hlavně na voliče, kteří denně před volbami koukají na televizi, kde jsou průzkumy vysvětlovány a podrobněji ukázány anebo pro voliče, co denně čtou zprávy na internetu, kde se vlastně děje úplně to stejné jako v televizi, jen v psané formě. Zprostředkovaný dopad to pak může mít i na uživatele pouze sociálních sítí, protože právě na základě předvolebních průzkumu se mimo jiné může tvořit kampaň nebo se na kampaň začne při ztrátě nebo stagnaci hlasů více tlačit. V tom horším případě se může začít s kampaní i experimentovat. Dle mého ale i do této chvíle zůstávají předvolební průzkumy a agentury, které se na nich podílejí, důležitou složkou demokratické společnosti.
Před závěrem tohoto článku bych se ráda vrátila do současnosti a podívala se na to, jak vypadá situace na české politické scéně po volbách. Sestavování společného programu a také přerozdělování ministerstev hnutí ANO 2011, Motoristů sobě a SPD očividně není tak jednoduché, jak se na první pohled mohlo zdát. S Filipem Turkem se bohužel po volbách začalo táhnout několik skandálů, které Andreji Babišovi celou situaci nedělají jednouchou. Věřím, že domluva mezi těmito třemi politickými subjekty nebude nic jednoduchého. Teď už s tím ale bohužel my občané nic dělat nemůžeme. Jako každé volby, již záleží jen na domluvě politiků a na společném konsensu ohledně jejich programu takovou formou, aby co nejlépe naplnili jejich předvolební sliby, potažmo přání jejich voličů. Je jasné, že s každým volebním obdobím přichází i opozice, která vládnoucímu subjektu/subjektům bude vždy dělat situaci ještě těžší. Toto ale patří ke správné demokratické společnosti a není to nic nového. Ráda bych proto upozornila, že vláda a proti ní „věčně nesouhlasící“ opozice jsou právě ty subjekty, které dělají politickou soutěž a demokratickou společnost.
Na konec bych jen chtěla shrnout základní poznatky a trochu se zamyslet nad vším, co bylo v tomto článku řečeno. Z mého pohledu je zřejmé a také velice důležité, že předvolební průzkumy nejsou nástroj k jasné odpovědi na otázku: „Kdo vyhraje volby?“ to je totiž něco, co nevíme až do posledních vteřin, natož třeba několik týdnů či měsíců před volbami. Předvolební průzkumy tudíž slouží jen k jakési predikci výsledků, podle kterých se můžou občané řídit. Ať už nerozhodnutí voliči anebo jen ti, které zajímá, jak si jejich strana vede. Slouží také stranám k tomu, aby sledovaly, jak moc je efektivní jejich předvolební kampaň a jak si vedou oproti své konkurenci. Stále si stojím za názorem, že předvolební průzkumy jsou důležitou součástí demokratické společnosti a politické soutěže. Dle mého jsou tyto průzkumy veřejného mínění stále pro společnost důležité. Ano, na sociálních sítích se dozvíme vše. Ale jen málokdo má své sociální sítě nestranně zaměřené. A to není naše chyba. Jen správný algoritmus, který nás nutí na dané sociální síti zůstat co nejdéle. Raději budeme hodinu scrollovat v příspěvcích našich oblíbených politických subjektů než na profilu někoho, koho nemůžeme vystát. A právě proto si myslím, že takový předvolební průzkum, který se většině z nás aspoň jednou před volbami na For you page Instagramu, Facebooku a dalších soc. sítí objeví, nás může aspoň na chvíli vrátit zpět do reality a uvědomíme si, že možná naše strana a naše společné názory nejsou názorem každého. Abych tento článek nějak celistvě zakončila, doporučuji před jakýmikoliv volbami předvolební průzkumy sledovat, kouknout na nějakou televizní debatu, přečíst si pár nestranných článků a až poté si utvořit vlastní obrázek o své volbě. V případě nerozhodnosti klidně kouknout na jeden z předvolebních průzkumů. Důležité je hlavně nenechat se strhnout svým vlastním algoritmem a okolím.
Poslední volební průzkumy naznačují dramatický boj o třetí místo [Online]. (© 2003-2025). Retrieved from https://www.novinky.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-posledni-pruzkum-ano-by-ziskalo-pres-32-procent-40541162
Volby do Poslanecké sněmovny 2025 Česká republika [Online]. (© Seznam.cz, a.s.). Retrieved from https://www.seznamzpravy.cz/p/vysledky-voleb/2025/parlamentni-volby
Volby do Poslanecké sněmovny 2021 Česká republika [Online]. (© Seznam.cz, a.s.). Retrieved from https://www.seznamzpravy.cz/p/vysledky-voleb/2021/parlamentni-volby/
Median [Online]. (© 2006 MEDIAN, s.r.o.). Retrieved November 29, 2025, from https://www.median.eu/cs/
STEM [Online]. (STEM © 2023). Retrieved November 29, 2025, from https://www.stem.cz/
Napsat komentář